NIL

řeka v Egyptě
tok Nilu v Egyptě

Pod jezerem Ukerewe (známým též jako Viktoriino jezero) nese Nil jméno Viktoriin Nil než dospěje do Albertova jezera. Od něj dál se nazývá Albertův Nil, v Súdánu pak Bahhr al-Jabal (Horský Nil resp. Horský veletok). Po soutoku s Bahhr al Ghazal se mu říká Bahhr al-Abyad (Bílý Nil, podle barvy, kterou mu dávají jílovité splaveniny). Zleva přijímá řeky Aswa a Sobat.

U Chartúmu se stéká s Modrým Nilem (Bahr al Azraq), vytékajícím z jezera Tana v Etiopii a dále již řeka nese jméno Nil. Veletok poté ještě přijímá zprava Atbaru a protéká až k hranicím Egypta, kde se jeho vody spoutává Asuánská přehrada. Mezi Chartúmem a přehradou na vzdálenosti 1850 km činí spád 290 m. Pod ústím Atbary protéká Nubijskou pouští. Protíná řetěz nízkých hor a vytváří velkou smyčku. Na několika oddělených úsecích doliny vystupují na povrch krystalické horniny, na nichž řeka překonává šest známých nilských kataraktů.
Vodopády na Modrém Nilu nedaleko jezera Tana

Od Asuánu do Káhiry protéká bez přítoků horním a dolním Egyptem jehož starověké civilizaci dal vzniknout. Na vzdálenosti 900 má řeka malý spád a šířka doliny dosahuje 20 až 25 km. Mohutnou deltou končí řeka svou pouť ve Středozemním moři. Delta Nilu má rozlohu 22 000 až 24 000 km² a začíná 20 km od Káhiry. V deltě se nachází mnoho ramen a jezer, které se rozprostítají podél moře od Alexandrie k Port Saidu ve vzdálenosti 260 km. Hlavních ramen je devět, z nichž dvě (Damietta a Rosetta) jsou splavná pro vodní dopravu a mají každé délku přibližně 200 km. Přes kanál Ibrahimia a rameno Jusuf část vody odtéká do jezera Birket Karún a na zavlažování oázy Fajúm. Přes kanál Ismailia je část vody odváděna k zavlažování oblasti Suezského kanálu. Přes kanál Mahmudia je část vody odváděna k zavlažování města Alexandrie a okolí. V severní části delty se nacházejí lagunová jezera Menzala, Burullus, Marjut.

[editovat] Vodní režim
Údolí Nilu nedaleko egyptského Luxoru

Nil má velmi složitý vodní režim. V rovníkové části povodí nastávají v roce dvě maxima srážek, na jaře (březen až květen) a na podzim (září až listopad), což způsobuje dvakrát do roka zvýšení průtoku pod soutěskou Nimule v létě a v zimě. V Súdánu a v povodí Modrého Nilu prší nejvíce v létě (červen až září). V Súdánu se rozlévá do šířky díky monzunovým dešťům, ale mnoho vody ztrácí vypařováním v pouštních oblastech. Vodní režim tak nejvíce ovlivňuje Modrý Nil, který v létě přináší 60 až 70 % vody. V důsledku toho vzestup hladiny ve středním a severním Súdánu a v Egyptě nastává v létě a na podzim. V dolním Egyptě tak dochází k povodním od července do října. Průměrný průtok vody u Asuánu je 2600 m³/s, maximální 15 000 m³/s a minimální 500 m³/s. Při obvyklých povodních stoupně hladina v Egyptě od 6 až 7 m. Řeka unáší u Asuánu ročně 62 Mt pevných částic. Ty se usazují na polích, v zavlažovacích kanálech a přehradách.

[editovat] Podnebí

Povodí Nilu se rozkládá ve třech podnebných pásech, které se výrazně liší teplotami i objemem srážek. V oblasti afrických jezer je rovníkové podnebí charakteristické dostatkem srážek po celý rok, relativně vysokou vlhkostí vzduchu a teplotami od 16 do 30°C. Hlavní období srážek připadá na duben a říjen. Podnebí v Súdánu je výrazně sušší - od prosince do února panuje chladnější suché období a v březnu nastupuje velmi teplé počasí s teplotami dosahujícími nezřídka 40°C. V červenci nastupují deště (200 až 500 mm). Severně od soutoku Modrého a Bílého Nilu začíná pás pouští pro který jsou typické velmi vysoké denní a nízké noční teploty. V létě zde neprší a celkový roční objem srážek je nižší než 50 mm. V jarních měsících se v této oblasti vyskytují písečné bouře, které mohou trvat i několik dní.

[editovat] Využití
rybář na Nilu

Řeka byla již od vzniku prvotních civilizací využívána k zavlažování, ke zvýšení úrodnosti polí (přírodní hnojení), rybolovu, zásobování vodou a jako významná dopravní tepna. Obzvlášť důležitá je řeka pro hospodářství Egypta, kde v pásu u řeky širokém 15 až 20 km žije 97 % obyvatel. S výstavbou Asuánské přehrady bylo zabráněné katastrofálním povodním a suchům a byla zvýšena rozloha zavlažovaných území. V Súdánu má nějvětší význam v bavlnářské oblasti Gezira. Na řece a jejích přítocích byly vybudovány přehrady:



V řece žije velké množství ryb. Průmyslově jsou zpracovávany nilský okoun, bichiři, tygří ryba, sumci, zubatý kapr, balt (africký kapr). V řece také žije krokodýl nilský (více)
11.01.2009 18:50:02 | 0 komentářů | Autor: Petra Kohlerová | stálý odkaz

čtenáři

děkujiděkuji vám milí čtenáři že navštěvujete můj blog o egyptě a čtete mé články

vaše autorka blogu : Petra Kohlerová :-) (více)
11.01.2009 12:58:24 | 0 komentářů | Autor: petra kohlerová | stálý odkaz

zemědělstvý a práce

Pouhý centimetr pod povrchem půdy úrodné oázy vzdálené asi 80 kilometrů od Káhiry objevil americko-holandský tým archeologů zbytky staré zemědělské vesnice. Při vykopávkách vědci našli zrna domestikované pšenice a ječmene, stejně jako pozůstatky domestikovaných zvířat - koz, ovcí, a prasat. Žádný z těchto druhů rostlin a živočichů není v oblasti původní, což ukazuje, že sem zřejmě byly záměrně dovezeny. Podle radiokarbonového datování nálezy pocházejí z období neolitu - jsou staré asi 7000 let. Jedná se o vůbec nejstarší doklad existence zemědělské kultury kolem Nilu.

Mezi nálezy byl také náhrdelník zhotovený z druhu mušlí, které se vyskytují jen na pobřeží Rudého moře. Jeho přítomnost v egyptské oáze podle zprávy z Kalifornské univerzity v Los Angeles ukazuje na možnost existence obchodní trasy, která Egypt spojovala s kulturami Blízkého východu. (více)
10.01.2009 12:35:20 | 2 komentářů | Autor: Petra Kohlerová | stálý odkaz

Ceasar

Kleopatra a CeasarKleopatra a Caesar

Jedné noci se nechala tajně provést do Caesarova pokoje aby získala jeho podporu. Kleopatra brzy získala Caesarovu podporu, stále však měla nepřátele v Alexandrii. Caesar připlul jen s malou armádou a tak byl rád, že měl v tak nepřátelském městě spojence.

Kleopatra VII. Když Ptolemaiův hlavní poradce Potninus zjistil, že Kleopatra získala Caesarovu podporu, zosnoval proti němu spiknutí. Caesarův holič jeho plány zaslechl a Pothinus byl popraven. Mezitím Arsinoe (sestra Kleopatry) uprchla z města, aby spojila síly s generálem Achillem a egyptskou armádou proti Caesarovi. Později se k nim přidal i Ptolemaios, krátce na to byl zabit.

Kleopatra se poprvé po letech mohla cítit bezpečně. Její nepřítel Ptolemaios XIII. a jeho rádci byli po smrti a Caesar slíbil, že bude ochraňovat ji i jejího nového manžela - jejího jediného žijícího bratra, jedenáctiletého Ptolemaia XIV (více)
10.01.2009 12:34:06 | 0 komentářů | Autor: Petra Kohlerová | stálý odkaz

EGYPT

FARAONOVÉ VLÁDCIVládcům ve starém egyptě jse říkalo faraonové a kleopatry.


Kleopatra VII.Královna Kleopatra VII. se narodila v roce 69 př.n.l., kdy moc Egypta upadala.

Vládla dynastie faraonů, která nesla jméno Ptolemaios a přišla v roce 323 př.n.l. z Makedonie. Egyptu hrozilo, že bude obsazen Římem, svým velkým sokem. První Ptolemaiovci byli dobří vládci, ale jejich potomci včetně Kleopatřina otce, byli slabí.

Kleopatru čekala nejistá budoucnost. Ale stala se smělou a statečnou královnou a jednou z nejznámějších žen, která kdy žila. Kdo by neznal jméno Kleopatra.
Kleopatra VII. a její život

Kleopatra VII. Už v útlém věku Kleopatra poznala, že její rod je ve válečném stavu - s lidem, jehož vládne, i uvnitř mezi sebou. Lid trpěl krutostí Kleopatřina otce Ptolemaia XII. A odsuzoval jeho spojenectví s Římem.

V roce 58 př.n.l. se obyvatelé Alexandrie vzbouřili a vyhnali Ptolemaia z Egypta. Ptolemaios uprchl do Říma a Kleopatřina starší sestra Bereniké se stala královnou.

V roce 55 př.n.l. se Ptolemaios vrátil do Egypta. S pomocí římského generála Pompeia se znovu ujal vlády a stal se opět faraonem. Na jeho rozkaz byla Bereniké popravena. Kleopatra teď byla nejstarším žijícím potomkem Ptolemaia XII.

Po jeho smrti v roce 51 př.n.l. byla osmnáctiletá Kleopatra rozhodnuta udržet si moc. V souladu s tradicemi své doby se vdala za svého dvanáctiletého bratra Ptolemaia XIII.

Kleopatra si pamatovala, co se přihodilo jejím sestrám, a měla strach, že také ji by její nepřátelé mohli zabít. Kleopatra byla však chytrá.
Kleopatra a její vláda

Kleopatra VII.Udržovala přátelské vztahy s mocnými dvořany. Připravovala se na vládu studiem jazyků včetně jazyka egyptského (ostatní členové její rodiny mluvili pouze řecky). Využívala také náboženství, aby podpořila svůj nárok na trůn.

Podle zákona měl Ptolemaios právo vládnout, jeho sestra však prohlásila, že je ještě příliš mladý. Věděla však, že příliš mnoho velmožů a královských úředníků podporuje nárok jejího bratra na vládu. Generál Pompeius, mocný spojenec jejího otce, navíc plánoval ovládnutí Egypta ve jménu Říma. Avšak a s pomocí obyvatel Alexandrie se přece jen dostala na trůn.

V té době byla situace v zemi katastrofální,nepřišli totiž záplavy a úroda byla špatná.

V prvních dvou letech vlády se Kleopatře podařilo udržet si moc v Egyptě, přestože měla mnoho nepřátel. Jeden z jejích nejmocnějších odpůrců byl Pothinus, vrchní poradce jejího bratra Ptolemaia. Tomu se nelíbilo, že Kleopatra dělá důležitá vladařská rozhodnutí, aniž by se s ním neporadila.

Ptolemaiovi bylo už skoro šestnáct let a začal se dožadovat podílu na moci. V roce
48 př.n.l. Kleopatra zjistila, že Ptolemaios a Pothinus ji chtějí s pomocí vojáků unést a zabít. Bylo jí jasné, že potřebuje Caesarovu ochranu.
Kleopatra a Caesar

Jedné noci se nechala tajně provést do Caesarova pokoje aby získala jeho podporu. Kleopatra brzy získala Caesarovu podporu, stále však měla nepřátele v Alexandrii. Caesar připlul jen s malou armádou a tak byl rád, že měl v tak nepřátelském městě spojence.

Kleopatra VII. Když Ptolemaiův hlavní poradce Potninus zjistil, že Kleopatra získala Caesarovu podporu, zosnoval proti němu spiknutí. Caesarův holič jeho plány zaslechl a Pothinus byl popraven. Mezitím Arsinoe (sestra Kleopatry) uprchla z města, aby spojila síly s generálem Achillem a egyptskou armádou proti Caesarovi. Později se k nim přidal i Ptolemaios, krátce na to byl zabit.

Kleopatra se poprvé po letech mohla cítit bezpečně. Její nepřítel Ptolemaios XIII. a jeho rádci byli po smrti a Caesar slíbil, že bude ochraňovat ji i jejího nového manžela - jejího jediného žijícího bratra, jedenáctiletého Ptolemaia XIV.
Caesarovo dítě

V té době už Kleopatra čekala Caesarovo dítě. Když se Caesar v roce 46 př.n.l vracel do Říma, zanechal v Egyptě 15 000 mužů na Kleopatřinu ochranu. Ta se kněmu brzy připojila. Tvrdila, že vyjednává mírovou smlouvu mezi Římem a Egyptem, ale také se chtěla ujistit o Caesarově ochraně.

Přivezla sebou i svého syna Caesariona a mladého faraona Ptolemaia XIV. Mnoho Římanů bylo zděšeno vztahem mezi Caesarem a Kleopatrou. Obávali se, že Caesar jmenuje Caesariona svým dědicem a že se Kleopatřin syn stane vládcem Říma.

Caesar se za svá vítězství senátorem jmenován diktátorem na dalších deset let. O dva roky později učiněn diktátorem na celý život. Někteří Římané se však obávali, že jeho moc bude příliš veliká a že se bude chtít stát králem. Asi šedesát spiklenců se rozhodlo ho zabít.
Caesar a jeho smrt

Když byl Caesar v roce 44 př.n.l zavražděn, Kleopatra , která byla v té době v Římě, neztrácela čas a pospíchala zpět do Egypta. Kleopatra měla svého syna Caesariona stále u sebe, měla totiž obavy, že by se ho Caearovi nepřátelé mohli pokusit zabít.

Kleopatra VII.Caesarova vražda vedla ke třem letům strašné občanské války v Římě, protože tři různé skupiny římské vedoucích římských senátorů a členové vedoucích římských rodin soupeřili o moc. Soupeřící armády vedli tří mocní muži, z nichž každý doufal, že zaujme Caesarovo místo.

Jmenovali se Octavianus (Caesarův synovec), Marcus Antonius a Marcus Lepidus. Nakonec se mezi ně v roce 42 př.n.l. rozdělilo římské území. Marcu Antoniovi připadla celé oblast východního Středomoří, k níž patřil i Egypt.
Antonius a Kleopatra

Antonius předvolal Kleopatru, aby se s ním setkala v Tarsu (Turecko), kde se chystal na válku s bojovnými Parthy, kteří obývali území na východ od Římské říše. Kleopatra věděla, že toto setkání je pro
budoucnost Egypta rozhodující. Doneslo se jí, že Antonius je drsný voják, který má rád krásné ženy a exotický přepych.

A tak si Kleopatra naplánovala příjezd v bohatě zdobené lodi, aby ho ohromila svou tajuplností, majestátností a šarmem. Kleopatřin troufalý plán fungoval. Dramatickou návštěvu Tarsu získala Antoniovu podporu ve svém boji za setkání na egyptském trůně.

Antonius zapomněl na válku s Parthy a pospíchal do Egypta. Zimu roku 41 př.n.l. strávil s Kleopatrou v Alexandrii. Jen málokdy nestála Kleopatra Antoniovi po boku. Sledovala, jak trénuje s vojskem, a brala ho na nádherné výlety lodí po Nilu. Kleopatra také otěhotněla. Čekala dvojčata.
Kleopatřina dvojčata s Antoniem

Jejich otcem byl Antonius, ten však na jejich narození nepočkal. Na začátku roku 41 př.n.l. se musel vrátit do Říma, protože jeho manželka Fluvia vedla povstání proti Octavianovi. Kleopatra nadále vládla Egyptu, Antonius se však navrátil po další téměř čtyři roky. Když v roce 36 př.n.l. připlul po katastrofální bitvě v Partii, Kleopatra ho uvítala. Potřebovala silného spojence, aby jí pomohl udržet nezávislost Egypta.

Antonius chtěl založit říši v severní Africe a na blízkém východě, aby mohl konkurovat protivníkům v Římě. Kleopatra jeho plány podporovala, protože by vzrostla i její moc. Na počátku roku 34 př.n.l. Antoniu napadl Arménii a vrátil
se triumfálně do Alexandrie. (více)
10.01.2009 12:30:21 | 0 komentářů | Autor: Petra Kohlerová | stálý odkaz

Úvod

STAROVĚKÝ EGIPT
Starověký Egypt je z historického hlediska nejstarší stát na světě. Zajímavý je nejen díky svým nesčetným památkám (pyramidy v Sakkáře, pyramidy v Abúsíru, pyramidy v Gíze, chrámy v Karnaku, chrámy v Luxoru, Ramesseum a mnohé další), které přečkaly staletí a jsou pro dnešní generaci mlčenlivými svědky časů dávno minulých. Ke spojení dvou rozdílných kultur (jižní části - Horního Egypta - a
severní části - Dolního Egypta) postačila dvě staletí. Ve sjednoceném Egyptě měl silnější slovo jih, ale sever výrazně ovlivnil strukturu společenského zřízení. Tyk postupně vznikl jednotný Egypt, který si (stejně jako všechny starověké státy) prošel obdobím rozkvětu i pádu. Způsobem svého vzniku se
Egypt výrazně odlišoval od ostatních států, které ještě dlouhou dobu fungovaly jako spíše státy městské.

I když byla jednota Egypta v některých obdobích více nebo méně ohrožena, politické a náboženské struktury zajistily vždy umělou, ale přesto pevnou rovnováhu. Teokratická monarchie se opírala o dokonalou organizaci státní správy a mocné kněží. Pouze silně centralizovaný stát byl totiž schopen spravovat tak odlišné kraje a jejich obyvatele s různou vírou.

Na historii starověkého Egypta se podíváme z několika pohledů, které by Vám mohli dát dohromady ucelený obraz o egyptské kultuře. Najdete zde ke stažení nezbytný chronologický přehled významných událostí starověkého Egypta, který přináší sled událostí v Egyptě a vedle toho porovnání událostí v okolním světě.

(více)
09.01.2009 20:34:39 | 0 komentářů | Autor: PETRA KOHLEROVÁ | stálý odkaz

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se